My lidé jsme byli před dávnými časy ve své podstatě velice odlišní, než jsme nyní. Komunikovali jsme mezi sebou způsobem, kterému nyní v moderní době rozumí jen málo lidí. Naše vnímání a dorozumívání tenkrát nesouviselo s naším mozkem, ale bylo spojeno s posvátným místem v našich srdcích.

Byli to mí učitelé, kteří mne požádali, abych vám připomněl, kdo doopravdy jste: Jste mnohem víc, než jen lidské bytosti. A posvátná místa ve vašich srdcích jsou prostorem, kde může být vytvořena nová realita tohoto světa.

Kapitoly: Počátek v mysli, Vidění ve tmě, Učení domorodých kmenů, Posvátné místo v srdci, Nebe a Země v Jednotě, Posun z mysli do srdce, Mer-ka-ba, Vědomé tvoření ze srdce a jeho propojení s myslí.

Nebylo vůbec jednoduché přesvědčit tuto anglickou skupinu, abychom šli ven do mlhy a deště a posadili se k meditacím do kruhu na mokrou travnatou louku. Nakonec šli a vzali si s sebou deštníky a nepromokavé pláštěnky. I se mnou nás bylo 56, Seděli jsme v dešti a vypadali jako skupina bláznů.

V tichosti jsem začal s meditací, aniž bych věděl co se stane. Po 15 minutách se nad námi objevil modrý otvor a začal se zvětšovat. Rozpínal se rychle, až dosáhl průměru asi 13 kilometrů. Nakonec jsme se ocitli pod průzračně modrou oblohou, odpolední slunce nám svítilo do zad a stěna mlhy, která dosahovala výšky asi jednoho kilometru vytvářela kolem nás doslova hradby. A pak se to stalo.

Celou skupinou zachvěl intenzivní pocit boží přítomnosti. Na rukách mi naskočila husí kůže. Podívali jsme se nahoru na nebe a tam jsme spatřili zářivý měsíc v úplňku a byly tam hvězdy kolem měsíce uprostřed dne! Nebe zářilo takovou čistotou, že se zdálo, že tam není ani žádná atmosféra. Bylo to něco, co jsem nikdy neviděl a bylo to nádherné.

Najednou jsem otočil svou přítomnost zpátky na zem, kde mne upoutala přítomnost mnoha malých zvířátek. Pohybovali se kolem nás a dívali se, co se děje. Pamatuji si, že mi proběhla hlavou myšlenka: Přál bych si, aby nás zalila sluneční záře, je tu trochu chladno. Bezprostředně poté byl celý kruh ozářen. Rychle jsem se otočil ke zdroji světla a uviděl jsem, jak se mlha před sluncem protrhla.

Když mělo asi za 20 minut zapadat slunce, oznámil jsem ostatním, že ukončíme meditaci. Jakmile jsem to udělal, začala se k nám zase blížit hustá mlha. Obklopila nás během několika minut a přinesla s sebou i déšť.

Workshopu se účastnil také jeden muž, který byl již 10 let na invalidním vozíku. Když jsme však odcházeli z kruhu, muž se zvedl a vracel se spolu se skupinou směrem k domu. Vozík zůstal za ním. ... Ten muž po pěti letech od této události stále ještě chodil a jeho špatný stav se mu již nevrátil.
...