= Kdo nalezne smysl těchto slov, neochutná smrti. /1/

= Ten kdo hledá, nemá přestávat ve svém hledání, dokud nenalezne. 
   A až nalezne, bude otřesen a bude se divit a stane se pánem nade vším, co je (jeho realitou). /2/
= Blahoslavený člověk, který usiloval, neboť nalezl Život. /58/
= Světlo je uvnitř světelného člověka a osvětluje celý jeho svět. Když on nesvítí, vládne (jeho realitě) temnota. /24/

= Uvnitř ve Vás je království a také vně Vás je království. Když se poznáte, budete také poznáni a budete vědět, že jste synové Živoucího Otce. 
   Jestliže se ale nepoznáte, budete v bídě a budete bída. /3/

= Starý muž ve svých letech, nebude váhat, aby se zeptal malého dítěte v sedmi dnech, kde je Místo Života – stane se Jedním a bude žít. /4/
= Kterého dne tě uvidíme? Až se vysvléknete ze své ostudy, vezmete své šaty a položíte je pod své nohy, 
   jako malé děti a stoupnete si na ně – pak uvidíte Syna Živoucího a nebudete se bát. /37/

= Poznej, co máš před očima, a co je ti skryto se ti odhalí. Neboť není nic skrytého, co nebude odhaleno. /5/

= Nelžete a ani v mysli nedělejte nic, co sami nenávidíte, protože vše je před nebem vidět. 
   Neboť není nic skrytého, co nebude odhaleno a nic tajného, co by nevyšlo najevo. /6/

= Rozsévač vyšel na pole a rozséval zrna. 
   Jen ta, která padla na úrodnou zem, přinesla plody šedesátinásobně, stodvacetinásobně. /9/

= Přinesl jsem na svět oheň a pohleď: střežím ho, až se rozhoří. /10/

= Toto nebe pomine a to nad ním také pomine. A mrtví nežijí a Živí nezemřou. 
   Přijdete-li do Světla, co budete dělat? Jestli jste byli Jedním – rozdvojíte se. Byli-li jste ale rozdvojeni, co budete dělat? /11/
= Dva budou na jednom loži. Jeden zemře a druhý bude žít. /61/

= Učedníkům: Jestliže jdete do nějaké země, jezte, co vám dají a uzdravujte nemocné mezi nimi. 
   Neboť: co vchází do vašich úst, vás neznečistí, ale to co vychází z vašich úst je to, co vás špiní. /14/

= Když uvidíte toho, který se nenarodil z ženy, padněte na tvář a vzývejte ho! Takový je vaším Otcem. /15/

= Pověz nám, jaký bude náš konec? Ještě jste neodkryli začátek a už se ptáte na konec! 
   Kde je začátek, bude také konec. Blažený, který stojí na začátku, ale poznává také konec – takový neochutná smrti. /18/

= Blažený ten, který byl dříve, než se stal. 
   Když budete mými učedníky a pochopíte má slova, budou vám také tyto kameny sloužit. 
   Neboť máte pět stromů v ráji, které se nezachvějí ani v létě, ani v zimě a jejich listí neopadá. /19/

= Pověz nám, čemu se podobá království nebeské? Je podobné zrnu hořčičnému – to je menší, než všechna semena,
   ale když dopadne na úrodnou zem, vyžene výhonek, který se stane ochranou pro ptactvo nebe. /20/

= Marie: Komu se podobají tvoji učedníci? Podobají se malým dětem, které se usadily na poli, které jim nepatří. 
   A když přijdou páni pole, děti se před nimi svléknou, aby jim jejich pole nechaly. Neboť užitek, který očekáváte, také naleznete. /21/

= Tyto malé děti dostávající mléko se podobají těm, kteří vejdou do království. Dostaneme se také my do království? 
   Když z dvojího uděláte jedno, vnitřní připodobníte vnějšímu a vnější vnitřnímu, vrchní spodnímu 
   a spodní vrchnímu, když mužskost a ženskost učiníte jedním – když ruce budete mít na místě svých rukou, 
   nohy na místě svých nohou, oči na místě svých očí a obraz na místě obrazu, pak vejdete do království. /22/

= Stál jsem uprostřed světa a zjevil jsem se jim v těle. Všechny jsem zde ale nalezl zpité. 
   Žádného jsem nenalezl žíznícího a moje duše trpěla bolestí nad lidskými syny, neboť jsou slepí ve svém srdci a nepoznávají,
   že přišli prázdní na tento svět a zase hledají, jak prázdní z tohoto světa odejít. /28/
= Že povstalo tělo kvůli duchu, to je zázrak. Ale že duch povstal kvůli tělu, to je zázrak zázraků. 
   Já se ale podivuji, jak se tak veliké bohatství mohlo usadit v takové chudobě. /29/
= Sklizeň je sice veliká, ale je tu jen málo dělníků. Poproste Pána, aby poslal dělníky ke žním. /73/
= Pane, jej jich mnoho blízko, ale žádný v Prameni. /74/
= Vyvolím si vás: Jednoho z tisíce, dva z deseti tisíc a budou zde jako Jeden. /23/

= Miluj svého bratra jako svou duši a ochraňuj ho jako své oko. /25/
= Třísku v oku svého bratra vidíš, ale břevno ve svém oku nevidíš! Až vyjmeš břevno ze svého oka, vyjmi také třísku z oka svého bratra. /26/

= Jestli se nebudete postit proti světu, království nenaleznete. /27/
= Staňte se neulpívajícími. /42/
= Kdo poznal celý svět, ale sám v sobě chybil, chybil ve všem. /67/
= Kdo nalezl svět a stal se Bohatým, ten ať se světa zřekne. /110/
= Nebe a Země před vámi zůstávají a kdo žije skrze Živoucího, ten nespatří smrt. Neboť: Kdo sám sebe nalezne, toho svět není hoden. /111/

= Žádný prorok není příjemně snášen ve svém městě. Žádný lékař nevyléčí ty, kteří (jsou přesvědčení, že) ho znají. /31/

= Město vystavěné na vysoké hoře a opevněné, nemůže padnout ani zůstat skryto. /32/

= Co uslyšíš do svých uší, to také hlásej do jiného ucha ze své střechy. Neboť nikdo nezapaluje lampu a nestaví ji na nějaké skryté místo,
   ale staví ji do svítilny, aby všichni, kdo přicházejí a odcházejí, viděli její světlo. /33/

= Když slepý vede slepého, oba spadnou do jámy. /34/

= Nestarejte se od rána do večera a od večera do rána, co si obléknete. /36/

= Učenci a kněží obdrželi klíče k poznání, ale ukryli je a ani nevstoupili dovnitř a ty, kteří vstoupit chtěli, vstoupit nenechali. /39/
= Běda jim farizejům, neboť se podobají psovi, který leží ve žlabu pro dobytek a ani nežere a ani nedopustí, aby se zvířata nažrala. /102/

= Vinná réva, která vyrostla mimo Otce, není chráněná a bude se svými kořeny vytržena a zajde. /40/

= Kdo má ve své ruce, tomu bude ještě dáno, kdo však nemá, tomu bude odebráno i to málo co měl. /41/
= Když si to v sobě vytvoříte, tak vás to co máte, zachrání, jestli to ale v sobě nemáte, pak vás to co v sobě nemáte, zahubí. /70/

= Kdo sužuje Otce, tomu bude odpuštěno, kdo sužuje Syna, tomu bude rovněž odpuštěno. 
   Kdo však bude sužovat Svatého ducha, tomu nebude odpuštěno ani na zemi, ani v nebi. /44/

= Dobrý člověk vynáší dobro ze svého pokladu, ale zlý člověk může vynést pouze zlo ze svého pokladu. 
   Neboť čím srdce oplývá, to bývá slovy vynášeno. /45/

= Když dva vytvářejí mír v jednom domě, pak mohou říci hoře: Pohni se a ona se pohne. /48/
= Když dvojí učiníte jedním, stanete se syny Člověka. A když pak řeknete: horo pohni se nebo otoč se, ona se pohne nebo otočí. /106/

= Blažení osamělí (v mysli vyprázdnění), neboť vy naleznete království. Pocházíte z něj a zase se tam navrátíte. /49/
= Blahoslavení chudí, neboť vám patří království nebe. /54/
= Mnozí stojí přede dveřmi, ale jen ti, kteří jsou samotní (oproštění) vstoupí do svatební komnaty. /75/

= Když se vás budou ptát: Odkud jste přišli? 
   Odpovíte jim: Přišli jsme ze Světla z toho místa, kde Světlo povstalo samo ze sebe – vzniklo a zjevilo se ve svém obraze. 
   Když se vás budou ptát: Kdo jste? Tak odpovíte: Jsme synové svého Živoucího Otce. 
   Když se vás budou ptát: Co je znamením vašeho Otce na vás? Tak jim odpovězte: Je to pohyb a klid. /50/

= Kdy přijde nový svět? Ti na které čekáte již přišli, ale vy jste je nepoznali. /51/

= Dvacet čtyři proroků mluvilo v Izraeli a všichni mluvili o tobě. Zapomněli jste na toho, který před vámi živý stojí a mluvili o mrtvých. /52/

= Je obřízka k užitku, nebo ne? Kdyby byla k užitku, plodil by je jejich Otec z jejich matek již obřezané. 
   Ale pravá obřízka na duchu má veliký prospěch. /53/

= Dívejte se na Živoucího, dokud žijete, abyste nezemřeli a pak ho chtěli vidět, ale už byste nemohli. /59/ 

= Kdo je prázdný (vyprázdněné mysli), bude naplněn Světlem. Kdo je však vnitřně rozdělen, bude naplněn temnotou. /61/

= Bohatý muž měl mnoho jmění a řekl si:
   Budu své jmění používat k tomu, abych sázel a sklízel, pěstoval a plnil své stodoly úrodou, 
   abych netrpěl žádnou nouzí. To je to, k čemu se ve svém srdci rozhodl – a oné noci zemřel. /63/

= Pán čekal hosty, a když pro ně připravil večerní hostinu, vyslal svého čeledína, aby hosty svolal. 
        Čeledín přišel k prvnímu a řekl mu: Můj Pán tě volá.
   On ale řekl: Obchodníci mi dluží peníze, přijdou ke mně večer a já jim musím předložit smlouvu.
        Čeledín šel tedy ke druhému a řekl mu: Můj Pán tě zve. 
   Ten ale odpověděl: Koupil jsem dům, je mne zde celý den zapotřebí. Nebudu mít ani chvíli volna. 
        Čeledín přišel k dalšímu a řekl: Můj Pán tě volá. 
   On mu řekl: Můj přítel má svatbu a já mu připravuji svatební hostinu. Nebudu moci přijít.
        Čeledín šel za dalším a řekl: Můj Pán tě volá. 
   On mu odpověděl: Kupuju vesnici a jdu si právě pro pacht. Nebudu moci přijít. 
        Čeledín se vrátil ke svému pánovi a řekl: Ti, které jsi svolával odřekli. 
   Pán řekl svému čeledínovi: Jdi ven na Cestu a přiveď ty, které tam nalezneš, aby s námi povečeřeli. 
        Kupci a obchodníci (kdo pro světské cíle nemá čas přijít) nevejdou do míst mého Otce. /64/

= Žádný člověk nemůže zároveň jezdit na dvou koních a napínat dva luky. /46/

= Blahoslavení jste, když vás nenávidí a pronásledují, avšak to Místo, kam vás pronásledují, nenaleznou. /68/
= Blahoslavení ti, kteří byli pronásledováni ve svých srdcích, ti kteří poznali Otce v Pravdě.
   Blahoslavení ti, kteří hladovějí, neboť bude tělo nasyceno tím, co si (srdce) přeje. /69/

= Já jsem Světlo, které je nad vámi všemi. Jsem ve všem, co je. Vše za mne vyšlo a opět se ke mně navrátí. 
   Rozštípněte dřevo a budu tam. Zvedněte kámen a také tam mne naleznete. /77/

= Jakási žena z davu řekla: Blahoslavené tělo, které tě nosilo a prsy, které tě kojily. 
   Blahoslavení, kteří uslyšeli slovo Otce a v Pravdě ho uchovali, neboť pak přijdou dny, kdy budete říkat:
   Blahoslavené tělo, které nepočalo a prsy, které nekojily. /79/

= Kdo se stal Boháčem (má Bohatství v sobě), má být králem. Kdo však disponuje mocí, má se toho zříci. /81/

= Kdo je mi nablízku, je nablízku ohni. A kdo je ode mne vzdálen, je daleko od království. /82/

= Dnes, kdy vidíte své dnešní podoby, se radujete, když ale spatříte své podoby, kterým jste dali vzniknout před vámi, 
   (oni ani neumírají, ani se nezjevují) – kolik snesete? /84/

= Proč omýváte vnější stranu poháru? Nechápete, že kdo stvořil vnitřní stranu, ten stvořil i vnější. /89/

= Pojďte ke mně, neboť mé břímě je sladké a moje panství mírné a naleznete zde pro sebe Klid. /90/

= Pověz nám, kdo jsi, abychom na tebe věřili. 
   Zkoumáte tvář nebe a země, ale toho, který před vámi stojí, toho jste nepoznali, ani tento okamžik nedokážete prozkoumat. /91/

= Hledejte a naleznete. A na co jste se mne v tyto dny ptali, jsem vám neodpověděl. Teď vám to chci říci, ale vy se na to neptáte. /92/

= Nedávejte svaté psům, aby to nevyhodili na hnůj. Neházejte perly sviním, aby je nezničili. /93/

= Když máte, nepůjčujte s úroky, nýbrž dejte tomu, od kterého už neobdržíte zpět. /95/

= Království Otce se podobá ženě, která vzala trochu kvásku a smísila ho do těsta. Tak udělala veliké chleby.  /96/
= Království Otce se podobá ženě, která nese hrnec plný mouky a má před sebou dlouhou cestu. Ucho hrnce prasklo a mouka se sypala
   za ní po cestě, aniž by to věděla. Nevěděla vůbec, co se stalo. Když přišla domů, sundala hrnec a našla ho prázdný.  /97/

= Ukázali Ježíšovi zlatou minci a řekli mu: Císařští od nás žádají daně. 
   Dejte císaři co je císařovo, dejte bohu, co je boží a mě dejte co je mé. /100/

= Pojď, dnes se budeme modlit a postit. Jaký, že to hřích jsem učinil, nebo kde nade mnou zvítězili?
   Ale když ženich vyjde ze svatební komnaty, tehdy je vhodné se modlit a postit. /104/

= Kdo se napájí z mých úst, bude jako já a já se stanu jím a tajemství mu budou otevřena. /108/

= Kdy přijde království? Nepřijde, když bude očekáváno. 
   Neboť království je rozšířeno po celé Zemi neustále, ale lidé ho nevidí. /113/