Adam = prvorozený z Otce a Matky (první poznatelný celistvý MakroObjekt), ten ze Světla – dokonalý = vševědoucí Moudrost – Láska.
(někdy je Adam také vnímán jen jako mužská část prvorozeného, pokud se hovoří o Adamu a Evě v Celistvosti – Ráji)
slovo Apokalypsa (řecky apokalypsis = odhalení, zjevení) (mylně je tento výraz spojován s katastrofou či s poškozením světa)
slovo Biskup (řecky episkopos = dohlížitel, moderátor, ochránce a zodpovědný) (v křesťanství nejvyšším představitelem diecéze)
Bohatství = Množství Světla Otce a Matky (množství boha ve vědomí a v těle)
slovo Bůh = zkratka "BOG = nekonečně věčně se vyvíjející" = Otec (fenomén středu našeho vesmíru)
protože celý náš vesmír vznikl jako důsledek působení této síly (jako boží dílo), je také (některými církvemi) nazýván Stvořitelem
Celistvost člověka = Úplné propojení Duše, Ducha, Vědomí a Těla – Úplné propojení Muže a Ženy ve vědomí (tedy dokončené pochopení a přijetí tvůrčích sil)
Člověk = obraz, odraz Otce a Matky Světla,
= stabilita světa = světotvorná konstanta (neustále tvořící svým vědomím hmotný svět, a to bez ohledu na pokročilost vědomí člověka)
Desatero = zásady, které přinesl Mojžíš
Duše = Neoddělitelná část jednotlivce člověka nacházející se v (dotýkající se bezprostředně) prostoru Moudrosti a Lásky Světla – prostoru Otce
a mající všechny fenomeny prostoru Otce
Duch = Neoddělitelná část jednotlivce člověka = proud, světlo, životodárná síla a hlas procházející člověkem, a to ze středu našeho vesmíru
do středu planety Země – nositel života. (pokud je jeho hlas odmítán, utichá) (pokud jeho tok slábne, tělo člověka stárne) = Duch svatý
Duch svatý = síla, proud (Jordán) obsahující životodárné informace pocházející ze Světla Otce
Duchovní spojení (svatba) = Stabilita člověka (teprve, když je vědomí lidstva stabilní, je stabilní svět)
slovo Evangelium = zvěst o zmrtvýchvstání
slovo Gnoze = přímé poznání dosažené přijetím Světla
Hřích = informační záznam na kvantové úrovni DNA, který má za následek nemoc těla
Hřích Smrtelný = vada charakteru (zaznamenaný přestupek, který nedokážeme vymazat), která nakonec vyústí ve smrt fyzického těla
pojem Jakub Spravedlivý = ukamenovaný bratr Ježíše Krista Nazaretského
Ježíš Kristus Nazarejský = konkrétní žijící člověk, který dosáhl úplného propojení duchovní a světské složky a dosáhl světelného těla,
člověk, do něhož vstoupil fenomén Otce a Matky. (tento fenomén je sílou, která je zde pro nás k dispozici věčně, jako pomoc při dosahování Světla)
pojem Ježíš = osvobozený, povznesený nad
Jordán = proud Světla ze Světla Otce a Matky. Proud procházející lidským tělem. (Není Jordán, jako Jordán)
Třetí syn Františka Karla Habsburského – Karel Ludvík se vyznačoval velikou zbožností a silnou katolickou vírou. Proto podnikl pouť do Svaté země,
kde se napil vody z řeky Jordán a nakazil se tyfem – stihl se ještě vrátit do Vídně, kde v křečích a bolestech v roce 1896 skonal.
slovo Katolík = nedělitelný, nepomíjející, celistvý (také vnímáno jako ten, kdo přijal křest Duchem svatým – Světlem)
Koncentrace = mentální práce v souladu s vesmírným zákony pomocí naladění, obrazů, slov a řízených procesů, vedoucí ke zvýšení Světla v těle,
nebo k odstranění konkrétní nemoci; práce prováděná na potřebné duchovní úrovni nejlépe podle znalostí Otce a Matky a podle učení BIT.
slovo Kristus = dokončený člověk – slovy nepopsatelné spojení Pravdy, kterého dosahují děti Světla, někdy také označující Prvorozeného
Meditace = Pohled směrem do nitra ve stavu nemyšlení (prázdná mysl = boží dílna)
slovo Mesiáš = dva významy: Kristus a Poslaný
slovo Nazara = Pravda
Neduh = nedostatek duhy – nedostatek Živého plno spektrálního informačního bílého Světla v těle, nebo v některé části těla
Nemoc = nedostatek moci – nedostatek životní síly – nedostatek Ducha, Ducha svatého
Nesmrtelnost = schopnost silou Ducha, zvolenou mentální technikou (BIT), na základě pochopení, vymazat jakýkoli hřích z kvantové úrovně
Otec = Otec a Matka vesmíru – střed našeho vesmíru – Láska, Moudrost, Završenost, Dokonalost, Úplnost, Celistvost, (obsahující i Rozum Vesmíru)
Pravoslavná církev – jedinou hlavou pravoslavné Církve je přímo sám neviditelný fenomén Ježíše Krista, místní církve jsou si před sněmem rovny.
Ráj = Celistvost v nebi (v neprojeveném světě mysli), jejímž důsledkem je Celistvost ve tvořené realitě hmotného světa (jak v Nebi, tak na Zemi)
Slovo = zvuk, vibrace, nástroj tvorby, vytvoření informačního záznamu na kvantové úrovni
Spása = osvobození od všech nemocí díky uzdravující síle Světla – Sómy.
(spásu člověk získá obvykle větší mentální prací, než kterou vynaložil na vznik a vytvoření nemoci a pokud propojí svou tělesnou úroveň s úrovní duchovní)
Spasitel = Ten který svým osobním příkladem ukázal lidem, jak dosáhnout Spásy, a kde není nemoc, přichází nesmrtelnost, a to i přesto, že máme tělo.
Svědomí = S vědomí = nekonečné vědomí
Vědění = vědomé dění
Vědomí = zahrnuje vše, čemu právě jednotlivec věnuje svoji pozornost, ale také vše, co za věčnost své existence do svého vědomí vložil a přijal.
(po obarvení vědomím vstupuje proud Světla do vnitřního světa jedince jako jeho jediná tvůrčí síla)
(vnitřní svět jednotlivce se zrcadlí do jeho vnější reality, kde budoucnost s minulostí utváří současnost)
Vzkříšení = návrat do života
slovo Thomas = dvojník (pojem může ovlivnit také naše chápání evangelia podle Tomáše)
Zabití = vědomé zabití člověka (odrazu Otce) má za následek těžké poškození čistoty vědomí a svědomí, poškození vůle k Životu – Světlu
Zázrak = co se děje za zraky. (To není to co se vymyká přírodním zákonům, ale to co díky své neznalosti přírodních zákonů považujeme za zázrak)
Zlato = konkrétní barva vnitřního světla, představující boží znalosti
ZmrtvýchVstání = vědomé a trvalé přijetí celistvosti (mužské a ženské síly), nalezení Světla, přijetí křtu těla Duchem svatým, přijetí vědomí Otce
Na počátku bylo Slovo (vibrace), a to slovo byl Bůh (tvůrčí prvek reality).
Kolik slov již ztratilo svůj původní význam, ale tvůrčí síla slov a jejich vibrací je stále vesmírnou skutečností.
zasej myšlenku – sklidíš čin,
zasej čin – sklidíš zvyk,
zasej zvyk – sklidíš charakter,
zasej charakter – sklidíš osud.
Profesor RNDr. Pavel Kantorek, Ph. D. (* 1942) je český přírodovědec a profesor fyzikálních věd. Zabývá se teorií relativity a kosmologií.
A taky se zabývá životem a nakreslil mnoho kreslených vtipů. Jeden z jeho výroků: Jsme jen software jakési.