Caitlin Matthews pracuje cca od roku 1967 jako šamanka.

Kniha nevychovává nové šamany, ale léčí nemoci ztraceného vztahu k duši a učí žít šamanským způsobem.
Šamanismus existoval od počátku časů. Šaman je člověk – muž nebo žena – který umí vstoupit do jiných stavů vědomí podle své vůle
a cestovat v duchu mezi tímto světem a jinými světy, aby našel způsob léčení či radu a pomoc pro sebe i pro jiné a aby je uplatnil v tomto světě.
Kdo se rozhodne stát šamanem, aby podpořil vlastní ego, nebude mít úspěch.
Jednou z velkých radostí práce šamana je svoboda při opětném získávání vnitřního prostoru vesmíru.

Šamanů (duchovních učitelů), kterým chybí nezištnost, je třeba se velmi obávat.
Když se poprvé setkáme s postoji domorodých lidí, naše západní názory jsou stavěny vzhůru nohama,
neboť pro tyto lidi nejsou peníze důležitým předpokladem, aby byl člověk uznáván.
Ústní učení má větší platnost, než psané slovo a poselství jiných světů je přijímáno s úctou.
Domorodé společnosti se oprávněně obávají šamanů, bez skrupulí předvádějících osobní spřízněnost s mocí, nebo znalostmi a přivlastňující si je.
Tak působí čarodějové, fanatici a manipulátoři: zkrášlují si vlastní cestu na kosmické síti místo toho, aby byli její součástí.

Než začnete učit, pomáhat nebo radit druhým, musíte mít zmapovány jemné světy na základě vlastních zkušeností.

Šaman cestuje do tří světů:

Střední svět: Posaďte na chvíli na zem a představte se jí. Při vydechování vypouštějte svůj dech do země – ať vás země dýchá.
Nemusí to být krásné místo, ale takové, kde byla půda ponechána sama sobě. Dotkněte se země a pozdravte ji.
Jak by bylo báječné, kdyby byl člověk hoden naslouchat písni trávy.             

Dolní svět je spojený (i když ne výlučně) s předky, se začátky a s minulostí
a je dobrým místem k prověření kořenů něčeho, nebo k napravení nevyváženosti, která je výsledkem minulé příčiny a následku.
Náboženství patřičným způsobem zatarasila dveře mezi světy,
bez správné kosmologické informace a bez nedualistického rámce jako východiska cesty je nelze otevřít.

Horní svět je spojený (i když ne výlučně) s budoucností, s možností a s výsledkem.
Přílišná závislost na horním světě pěstuje lidi nesnášející stín a žijící jen pro Světlo.
Názor takových lidí na Horní svět je stejně falešný, jako jakákoli křesťanská představa o Dolním světě jako o Peklu.

Když cestujeme do horního světa, objevujeme mnoho věcí a musíme pak navždy se získanými znalostmi žít.
Proto je důležité mít vyrovnaný život a dobře podložené znalosti dolního a středního světa, než se vydáme do světa horního.
Naším úkolem není manipulovat vesmírem podle naší vize, ale zdravým způsobem se spojovat s kosmickou sítí,
dovolovat síle a znalosti vesmíru vtékat do nás a skrze nás ve prospěch všech a uvědomovat si Ducha na všech místech.

Abyste se dostali do horního světa, musíte projít kritickým místem, kde se zdá, že cesta dál už nevede.
Při prvním vstupu do horního světa vaše zvíře nepůjde před vámi.
Když se vynoříte z problémů u vchodu, najdete zde svět se zemí, nebem a oblohou.
Vzhledem k tomu, že horní svět je projektováním života, možná uvidíte velká města a stavby nebývalé složitosti,
nebo se před vámi objeví široká a krásná krajina jakékoli geografické zóny.
Typický jas a čistota tohoto místa nás skoro vždycky překvapí svou krásou a harmoničností.
Můžete také zažít úplnou blaženost, pocit dosaženi emocionálně uspokojujícího vrcholu.
Horní svět jako místo krásy, harmonie a vizí, místo kde nacházíme spojence schopné dát nám odpovědi a rady.

Horní svět nás povzbuzuje, abychom se podívali na celý svůj život a díky sebeobjevení byli schopni uvolnit v sobě nahromaděnou energii, podobně,
jako nás Dolní svět povzbuzuje, abychom se ponořili hluboko do dědictví a tradice, uvědomili si své zdroje, vzpomněli si na vlastní schopnosti
a nasáli energii protékající vesmírem, aby naše kořeny byly vyživovány.
Střední svět je naším mateřským místem, naším domovem, kde zpracováváme, co jsme se naučili, meditujeme nad radami a léky,
které jsme získali z jiných světů.

Příkladem vlivu šamanismu na naši realitu je například skutečnost ve Findhornu ve Skotsku a v Perelandře ve Virginii.
Zde vzkvétá rostlinný život proti všem zákonům přírody proto, že lidé zde dosáhli v komunikaci s rostlinami úžasných výsledků.

Když lidé stojí tváří v tvář jemné realitě, mnohdy užasnou nad tím, jak rychle a lehce šamanismus funguje.
Pochybuji, že byste tomu sami věřili, kdybyste to sami neviděli.                                                                                                        George McDonald

Zpívej své duši na cestě domů – poznatky a výpisky z knihy:

Vyrostli jsme ve společnosti opomíjející, nebo úplně ignorující jemnou realitu ve všech jejích aspektech.
Naše společnost má nechuť k vizionářům, mystikům a všem lidem, kteří uvádějí svůj život a jednání do vztahu s neviditelnou realitou.

Problémy zdraví, práce a vzájemných vztahů související také s městským stylem života – pocity neschopnosti, bezvýznamnosti, odcizením, závislostí,
sebemrzačením a nedostatkem sebevědomí a představivosti, se kterými si běžná západní medicína neví rady, to jsou témata pro šamanismus.

Když přijmeme realitu jiných světů, a budeme mezi nimi procházet, naše postoje k dennímu životu se změní.
Až si uvědomíme vzájemné propojení mezi vším, co děláme, o čem přemýšlíme a jací jsme, už nebudeme přehlížet tajemné naléhání Ducha a síly v nás.

Žijeme ve vyjímečné době, kdy lidé nevěří na spirituální světy a bytosti.
Mnohá náboženství podnikla razantní pokusy kolonizovat vnitřní svět pro sebe a diktovat, kdo má do něj přístup a za jakých okolností.
Židokřesťanství očerňovalo dávné kultury tak vytrvale, že se na původní moudrosti začalo pohlížet jako na čarodějnictví.

Tato neprostá neúcta k jemné realitě vytvořila společnost, v níž není prostor pro sdílení zážitků a tajemství mystického vnímání.
Když ignorujeme Ducha, okamžitě se dostáváme do nerovnováhy a ztrácíme kontakt s realitou – můžeme onemocnět, upadáme do separace a disharmonie.
Abychom se znovu spojili s realitou a harmonií, musíme uznat existenci Ducha ve všech věcech.
Vyjadřuje to uznání faktu, že Duch je realitou a vyjadřuje to ochotu tuto realitu obývat.

Naši vlastní strážní andělé čekají s příchodem pouze na naše pozvání. Požadavek poutníka rychle dosáhnout úspěchu nebývá uspokojen.
Proč by se strážný duch měl objevit právě tento víkend, když poutník celý dosavadní život jemnou realitu ignoroval.

V důsledku naší narůstající závislosti na vizuálních médiích a přehlížení modů vnímání se naše dovednosti oslabily.
Když k tomu přidáme naprostý nedostatek slov, jimiž bychom popsali mystické stavy a stavy z jiného světa,
a uvědomíme si, že neexistuje žádný společenský rámec, v němž lze takové stavy stavět na odiv,
nejsme překvapeni, že jemná realita a její obyvatelé byli vyhoštěn z naší kultury.

Západ se pokusil vyplnit duchovní vakuum hromaděním předmětů dlouhodobé spotřeby. Ale jiné kultury povýšily na nejvyšší cíl zbavování se věcí.
Tento princip zahrnuje veškerou duchovní práci – čím větší prostor, tím větší kapacita. Odstraňovat, znamená vytvářet prostor, vytvářet potenciál.
Dobrovolné zřeknutí se vlastnictví probíhá také před důležitým zasvěcením. Obecně nedáváme to nejlepší, co máme.
Vzdání se majetku, zdrojů, služeb, času a odbornosti, prostoru a fyzické energie pomáhá sesadit z trůnu, 
v naší společnosti hluboce zakořeněný konzumní přístup,
a znovu spojuje přerušené cesty, vytváří prostor a zlepšuje distribuci energie po kosmické síti.

Zatímco světový názor věku Ryb svou restriktivní povahou (odmítání sexuality, hierarchické duchovní rámce) pokřivoval naše vnímání tří světů,
světový názor věku Vodnáře má naopak tendenci zacházet do opačného extrému a otevírat všechny brány dokořán,
aby byl přístup k informacím, síle a Duchu co nejrychlejší.

Každý si musí být vždy vědom, že je zodpovědný za všechny svoje činy a jejich důsledky pro kosmickou síť.
Neučíme tříleté děti, jak fungují kontrolky v autě. Teprve, když je jim šestnáct, jsou pro tyto znalosti dostatečně zralé.
 

Ti kdo cestují s určitým cílevědomým posláním, jsou bdělí, a jednají s těmi, které potkají s úctou, se obvykle stanou dobrými cestovateli.
To je všechno, co se po nás žádá: vydat se na cestu, poslouchat a komunikovat a vrátit se.

Čerpání je formou záměrného vědomí, při němž prožíváme současně radost, intenzivní koncentraci a bezděčnou vnímavost.
Při čerpání spolupůsobí zapojení sluchu, hmatu, chuti a čichu.

První zásadou je vstoupit do ticha vesmíru, utišit vnitřní dialog, vymanit svou píseň ze spleti ostatních
a vybudovat vnitřní pevnost, z níž bychom mohli přehlížet svůj život.
Jestliže máme svůj prostor, kam bychom mohli jít hledat své pravé já, jsme schopni si vzpomenout, kdo jsme.

V záměrném tichu bdění a meditace můžeme uslyšet píseň kosmu – zní jako vítr prohánějící se telegrafními dráty po cestách kosmické sítě.
Patří k ní nebeské otáčení se planet stejně jako bzučení hmyzu a taneční píseň trávy, je v ní píseň předků a duchů stejně jako tlukot našich vlastních srdcí.
Píseň kosmu je hlasem Ducha. V tichu vnitřního vesmíru si začneme uvědomovat harmonii Ducha, harmonii písně, kterou Duch věčně zpívá v tichu.
To je tajemství meditace: V lásce a svobodě to není prázdné ticho, nebo prázdný klid, ale živý impulz, hezká píseň, která se stává hudbou naší Duše.

Když hinduisté vysloví sanskrtské posvátné slovo Aum, znovu vytváří svět,
neboť je to původní tvořivé slovo představující hinduistické trimurti – trojí božstvo spojující vesmír.
V jediném slově jsou obsaženy existence, vědomí a zážitek. Minulost, přítomnost a budoucnost jsou shrnuty do jediného zvuku
a je v něm také obsaženo všechno, co existuje mimo tyto tři formy času.
Podobně hovoří klasická tradice o nebeské písni sfér – o harmonii melodií vydávaných všemi planetami ve sluneční soustavě.

Čas nás nutí podrobit se – čas rozděluje věčný okamžik a tříští tvořivou hodinu, dokud nás frustrace nehrozí zadusit.
Tyranie času může být rozbita jedině přijetím věčnosti. Není to provizorní řešení nebo jen dojem, že žijeme v rozlehlém prostoru věčnosti.

Inkarnační šňůra každého člověka má své vlastní jedinečné navíjení. Tato metafora se odvozuje od předení příze, kde se vlákno češe z přadene vlny
a navíjí na vřeteno. Vlna je česaná z tradice pokrevních předků a barvu jí dává naše duchovní rodina. Ale navíjení upředeného vlákna provádíme sami.
Ať zkoumáme kterýkoli život naší inkarnační šňůry, najdeme jedinečný způsob vinutí a zabarvení prozrazující náš motiv a cíl.
Ve věčné současnosti jemné reality musí každý poutník uspořádat dědictví předků a vyhledat pro sebe nejvhodnější duchovní cesty.
Můžeme zkoumat povahu svého vlákna, způsoby, jak se chová, když s ním pracujeme, druhy vzorů a soubory barev, které utváří.
Chování vlákna našeho života je určeno způsobem, jakým vyslovujeme a oduševňujeme svá přání.

Jestliže neznáme vlastní přání a motivace, protože jsme ztratili směr, nebo jsme z něj byli svedeni,
či se nám prostě nepodařilo postarat se o dobrou potravu pro duši, naše inkarnační vlákno se dostane do nesmyslné fáze bloudění
a zanedlouho bude nutné je rozmotávat. Jakékoli záměry a nevyváženosti v nás budou nemilosrdně ozářeny světlem Horního světa.

Otázka nesprávné výživy duše se zřídka dostává do programů vlád a přece na ni lidé všude kolem nás umírají a my tomu ani nevěnujeme pozornost.
Potravu pro duši potřebujeme se stejnou naléhavostí, jako obyčejné jídlo. Naše duše se živí krásou a harmonií, potřebuje čas na odpočinek,
tvořivost a extatické povznesení. Neexistují pravidla o potravě pro duši: jíte, když máte hlad, když je jídlo nabízeno.
Spojení s horním světem nutně vyžaduje, abychom vyhledávali potravu pro duši – základní věc potřebnou pro život.

Všichni máme vlastní vstup do vnitřního světa, kde se náš tvořivý duch může znovu spojovat s vesmírem, vnitřní pevnost ticha,
prostoru, který jde s námi všude, kam jdeme. Naše pevnost je silným útočištěm,
kam se můžeme uchýlit, abychom uspořádali svůj denní život, kde uklidníme svůj vnitřní dialog a najdeme tvůrčí ticho.

Provádějte toto cvičení jednou denně:
Posaďte se, pokud možno venku, na tichém místě, kde můžete vidět část přírody. Uvolněte veškeré napětí a odhoďte starosti, které v sobě držíte.
Zklidněte dech a srovnejte jeho rytmus. Zbavte se všech enervujících a rušivých myšlenek – nechte z nich vytvořit mraky – ať odplují.
Uvědomte si fyzický prostor zaujímaný vaším tělem – je to váš prosto, který vám nikdo nemůže vzít.
Nyní si uvědomte prostor obklopující místo, na němž stojíte, nebo sedíte.
Nejprve ho vnímejte jako vzdálené místo a potom dovolte, aby s ním vaše místo splynulo.
Uvědomte si, že váš prostor je součástí velkého vesmírného prostoru.
Nyní obraťte své myšlenky na sídlo svého učitele duchovní linie z horního světa
a bez toho, že byste se namáhali udržet tento obraz, dovolte, aby toto sídlo sestoupilo k vám jako vaše vnitřní pevnost.
Nesnažte se čerpat ze zdroje, ale setrvávejte v lehké meditaci.
Obraťte postup a vracejte se zpět, dokud si znovu nezačnete uvědomovat prostor svého vlastního těla.

Provádějte toto cvičení vždy, když na vás přijdou chvilky přirozené introspekce.
Využívejte těchto vzácných okamžiků vnitřního pohledu k nahlédnutí do srdcí věcí.
V noci vstupujte do své pevnosti ticha k přemýšlení o denních událostech.
Bez sebeobviňování, bez viny a bez hněvu s postojem neutrálního pozorovatele probírejte, jak vaše činy, slova a myšlenky dnes ovlivnily kosmickou síť.

Až začnete čerpat ze zdroje a cestovat, zjistíte, kolik částí vašeho těla se stalo nositeli energie, a to zvláště hlas.
Písně, které k nám při šamanské práci přicházejí, nejsou písně rekreační a ignorují uznávané hudební struktury naší kultury.
Takové písně jsou posvátnými písněmi veliké síly.
Tajemství jak získat šamanský hlas je prosté: intenzivně vnímat zážitky při počátku čerpání ze zdroje a nechat píseň vytrysknout.

Studujte po celý rok konstelace hvězd viditelné z vašeho bydliště.
Pravidelně pozorujte jejich dráhu po nebi, často vybírejte zvlášť významné stálice a cestujte k nim.
Nejprve putujte ke svému učiteli z horního světa a požádejte ho o radu a dovolení cestovat ke konkrétním hvězdám a souhvězdím.
Stále s sebou mějte alespoň jednoho spojence. Od každé hvězdy, nebo souhvězdí si vyžádejte jednu píseň.

Práce s hvězdami je velice mocná a proto by měla být prováděna uvážlivě. Klíčení semen v celé kosmické síti je záležitostí hvězdných duchů – proto by ženy měly bedlivě sledovat svůj cyklus plodnosti, pokud nechtějí přírůstek do rodiny.  :-)